|
| |
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
Nástin dějin pietismu a jeho odraz ve zbožnosti CČSH
Brejtrová, Jitka ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce se věnuje popisu dobového pozadí pietismu, pramenům, ze kterých čerpal a jeho různým formám. Všímá si způsobu řešení krize církve a společnosti. Popisuje základní důrazy pietismu, všímá si nosných a varovných prvků. Druhá část se věnuje době a důvodu vzniku Církve československé husitské, projevům praktické zbožnosti jejích členů a příklonu její teologie k biblickému personalismu. Důraz na osobní vztah k Bohu a k druhému člověku živený studiem Písma ve společenství a důraz na nového aktivního a zodpovědného znovuzrozeného člověka, který je činný ve světě, je stěžejním tématem pietismu i nové generace v Církvi československé husitské.
|
|
|
Zbožnost. Psychologické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí
Bartáková, Vladislava ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Tavel, Peter (oponent)
ZBOŽNOST psychické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí. Klíčová slova: Zbožnost, Modlitba, Spiritualita každodennosti, Mateřství, Katolická víra, Identita, Narativní analýza. Sekularizace současné postmoderní Evropy představuje krach křesťanství ve smyslu integrující síly společnosti, nepředstavuje však zánik křesťanství jako takového. Na proměny postmoderní společnosti reaguje už několik desetiletí i největší evropská církev přesunem důrazu z katolicismu (institucionálně - doktrinálního postoje církve) na katolicitu (otevřenost a univerzalitu popstoje církve). I přes tento vnitřní pohyb Římskokatolická církev ztrácí počty svých členů a mnohdy nedokáže uspokojivě oslovit v konkurenci na "náboženském trhu" ani agnostiky, ani "hledající". Z jiného úhlu pohledu je ale zřejmé, že stále zůstává pro řadu lidí "domovem", v němž rozvíjejí svoji víru jako individuální projev existenciálních potřeb. Těmto lidem symbolické universum tradičního katolického náboženství poskytuje faktické i symbolické nástroje, jak spiritualitu rozvíjet. Závažné změny v religiozitě a spiritualitě v postmoderní společnosti jsou v posledních desetiletích předmětem narůstajícího odborného zájmu. I v oblasti psychologie narůstá počet publikovaných teoretických prací i výzkumných studií z psychologie...
|
|
| |
|
| |
|
|
Slovesné projevy nepomucenské úcty zachycené svatojanským dotazníkem Viléma Bitnara
Boukal, Martin ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zmapovat slovesné projevy (legendy, písně, modlitby apod.) nepomucenské úcty v českých zemích tak, jak je zachytil dotazník Výboru svatojanského redigovaný Vilémem Bitnarem, který byl rozesílán do českých a moravských farností u příležitosti dvoustého výročí kanonizace sv. Jana Nepomuckého roku 1929 a který je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Bitnarově pozůstalosti. Práce se zabývá styčnými body i místními specifiky nepomucenské úcty zachycenými dotazníkem. Tyto pak zasazuje do kontextu problematiky náboženského života v českých zemích ve 20. letech 20. století jako celku, jakož i vztahu dobové společnosti k římskokatolické církvi a nepomucenské úctě. Problematiku se práce rovněž snaží zařadit do celkového kontextu Bitnarovy odborné a publikační činnosti. Klíčová slova Hagiografie; hymnografie; sv. Jan Nepomucký; Vilém Bitnar; zbožnost; legenda; duchovní píseň; 1. československá republika
|
|
|
Od slávy k zapomnění? Proměny poutního místa Křemešník ve 20. století
CHALUPOVÁ, Jana
Předkládaná práce si klade za cíl objasnit, jak se v dynamickém 20. století proměňoval obraz poutního místa Křemešník v kolektivní paměti. Autorka zde navazuje na svou bakalářskou práci, v níž sledovala vývoj poutního místa v první třetině 20. století. Nyní se pokusila přiblížit soupeření církevní a turistické složky o prosazení na Křemešníku v první polovině 20. století, vystřídané nastolením komunistické diktatury. Na základě zpráv církevních tajemníků bylo zjišťováno, jak na poutní místo nahlížela vládnoucí moc, kterými prostředky se snažila změnit nebo vymazat paměť místa a nakolik byla v této snaze úspěšná. Stranou pozornosti nezůstalo ani vnímání Křemešníku obyčejnými lidmi, porovnané pomocí dotazníků s dnešním stavem. Dochované písemné prameny byly rovněž obohaceny o vzpomínky pamětníků.
|
|
|
Porovnání písňového obsahu Šteyerova a Svatojanského kancionálu v kontextu dobových proměn zbožnosti
Boukal, Martin ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Tato práce si klade za cíl porovnat písňový obsah Šteyerova Kancionálu českého a Kancionálu svatojanského, který se ke Šteyerovu kancionálu hlásí jako ke svému klíčovému zdroji. Práce dohledává styčné body, jakož i rozdíly a posuny mezi oběma díly dané proměnami zbožnosti a přístupu k liturgii mezi 17. a 19. stoletím. Klíčová slova Hymnologie, kancionál, duchovní píseň, zbožnost, Dědictví svatojanské, Dědictví svatováclavské
|
|
|
Kateřina Hradecká z Montfortu (1556-1631)
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje životnímu příběhu Kateřiny Hradecké z Montfortu, urozené cizinky, která se provdala za Adama II. z Hradce. Autorka se pomocí starší i novější literatury, písemných, hmotných a ikonografických pramenů pokusila na základě historickoantropologických přístupů zkoumat proměnu vnitřního světa šlechtičny. Ženu nejprve představuje v roli dvorní dámy působící v hofštátě arcikněžny Marie Bavorské na dvoře ve Štýrském Hradci. Zabývá se také jejím sňatkem s Adamem II. z Hradce, který sleduje v politickém a náboženském kontextu doby, jelikož souvisel s vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru. Dále věnuje pozornost šlechtičně v roli manželky, matky, důvěrnice jezuitů, vdovy a přísné katoličky, která zásadním způsobem ovlivnila svými náboženskými postoji společenský a náboženský život v Jindřichově Hradci a jeho okolí. Neopomíjí projevy hmotné kultury spjaté s činností Kateřiny Hradecké z Montfortu a její vliv na církevní a světskou architekturu v Jindřichově Hradci.
|
host ::
RSS.